Formativní učení

Přibližujeme principy formativní výuky a konkrétní metody, které využíváme ve třídě.

Proč formativní učení

Na formativním hodnocení (FH) mě zaujalo, že umožňuje učiteli sledovat žáka a jeho proces učení průběžně. Metody FH pomáhají reagovat na každého žáka podle toho, co právě potřebuje, zároveň dávají učiteli volnost, aby se tomuto individuálnímu přístupu mohl věnovat.

Žáci jsou postupem času schopni pracovat na svých úkolech a zadáních a také si říct o pomoc, pokud ji potřebují. Postupně se učí přebírat zodpovědnost za své učení. FH dává prostor pro vrstevnické učení (žák vysvětluje nějaký problém svému spolužákovi), kooperativní učení (práce ve skupinách), sebehodnocení, vrstevnické hodnocení (zpětná vazba od spolužáka), oboustrannou symetrickou zpětnou vazbu (učitel žákům, žáci učiteli) apod.

V neposlední řadě napomáhá FH dobrému klimatu ve třídě a dobrým vzájemným vztahům. Ze zkušeností těch, co FH uplatňují, se dozvídáme, že žáci chodí do školy rádi a že je učení těší. Kromě toho principy, které podporuje Formativní výuka, jsou zmiňovány ve Strategii 2030+ MŠMT.

Metody formativní výuky

  • Komunitní kruh – V kruhu na koberci s žáky děláme aktivity, které posilují sounáležitost, komunikujeme, učíme se…
  • Kompetenční mřížka – Žáci mají přehled o svém učení. Orientují se v tom, co se učí a proč, kde se právě nacházejí a co je ještě čeká. Pomáhá k individualizaci výuky a k postupnému přebírání odpovědnosti za vlastní učení.
  • Portfolio – Žáci si zakládají pracovní listy i další výtvory do složky, díky níž se poté prezentují při konzultacích s rodiči (tripartity), umí zhodnotit vlastní práci i pokrok v jednotlivých oblastech.
  • Sebehodnocení a vrstevnické hodnocení – Žáci se učí hodnotit vlastní práci i práci spolužáků, dávají i přijímají zpětnou vazbu.
  • Kelímky (semafor) – Pomocí kelímků žáci dají ostatním najevo, jak se jim konkrétní úkol daří a zda potřebují pomoc.

Budeme společně postupovat po malých krocích a učit se nové aktivity podporující Formativní výuku.

Portfolio

Portfolio je složka všech prací z různých vyučovacích předmětů. Žáci si zakládají všechny pracovní listy, týdenní plány a další produkty společné i samostatné práce.

Slouží k dokumentaci pokroku a uvědomění cesty, kterou dítě ušlo. Učiteli pomáhá k individualizaci výuky a hodnocení žáků. Podporuje také vztah učitele a žáka. Bývá podkladem pro individuální konzultace s žákem a rodiči.

Mimo jiné posiluje sebehodnocení a odpovědnost za učení. Stejně jako se žáci učí mnoho věcí, učí se i efektivně pracovat s portfoliem. Mohou si například vybrat, kterou práci vybrat k prezentaci a kterou ne.

Kompetenční mřížka – Co to je a k čemu je dobrá?

Kompetenční mřížka se využívá k tomu, aby se žáci orientovali v tom, co se učí a proč, kde se právě v jednotlivých předmětech nacházejí a co je ještě čeká.

Je to obrázek (omalovánka) rozdělený do jednotlivých políček, ve kterých jsou napsané kompetence – cíle, které si má žák během určitého období osvojit. V ideálním případě pracujeme s mřížkou tak, že si žáci označí látku, kterou se chystáme učit, a napíší si, kdy bude dobré látku umět (ověříme si to). Po tomto ověření si vybarví dané políčko, pokud látku umí. Můžou si vybarvit jen část políčka, pokud si myslí, že mají ještě rezervy, nebo se domluvit na novém termínu ověření. Žáci, kteří látku zvládají dříve, si ji mohou dříve vybarvit, nebo si dopsat další kompetence. Zodpovědnost za naučení látky se tak předává na žáky.

Příklad kompetenční mřížky
Příklad kompetenční mřížky